Lesní klub U čápů, jak už samotný název napovídá, je založený především na propojení s přírodou. Čas trávíme venku v prostředí, které máme na dosah a tím je les, louka, zahrada. Právě příroda nám poskytuje dostatek podnětů k bádání a zejména k volné hře, která děti učí samostatnosti, rozhodování a kreativitě.
Učení skrze svobodnou hru, prožitek, tvoření a environmentální výchovu má v našem programu své nezastupitelné místo. Příroda je pro nás největší inspirací – učí trpělivosti, zvídavosti i spolupráci. Chceme, aby se každé dítě cítilo bezpečně, mohlo být samo sebou a objevovalo svět svým vlastním tempem.
Nabízíme prostředí, kde se respekt a laskavé hranice přirozeně propojují s osobním přístupem ke každému dítěti.
Vnitřní prostory klubu slouží k rozvoji dětí. Nabízíme prostředí připravené s ohledem na jejich věk, potřeby a tempo. Každý kout vybízí k objevování, tvoření, muzicírování, čtení knih, učení se vlastní zkušeností a přirozeně vede také k tichému zklidnění a vnitřnímu soustředění.
Prostor být
sám sebou
Spolupráce
Zodpovědnost
Přijetí
Společný růst
Skutečné
prožitky
Jmenuji se Helena Tůmová a jsem zakladatelkou Lesního klubu, který vznikl ze zkušenosti mé práce s dětmi a z potřeby vytvořit místo, které mi dává smysl. Místo, kde se děti mohou cítit bezpečně, svobodně a v blízkém kontaktu s přírodou.
Začínala jsem ve státní mateřské škole, kde jsem si uvědomila, že mě nejvíce naplňuje být dětem průvodcem a parťákem. Postupně jsem si doplnila pedagogické vzdělání a během praxe jsem se začala hlouběji zajímat o Montessori principy. Absolvovala jsem akreditovaný kurz a některé prvky tohoto přístupu zejména respekt k individualitě dítěte, podporu samostatnosti a připravené prostředí jsou dnes přirozenou součástí mé práce.
Velkým přínosem pro mě byl také kurz Respektovat a být respektován, který prohloubil můj pohled na komunikaci, vztahy a vzájemné porozumění.
Blízký vztah k přírodě si nesu už od dětství díky skautingu. Les máme doslova na dosah, a proto je pro mě přirozené využívat jej jako prostor pro učení, objevování i společné prožívání.
Další součástí mého života je hudba. Věřím, že spojuje, uklidňuje a přináší radost. Proto nás hudební nástroj často doprovází i na výpravách.
Impuls ke vzniku tohoto klubu přišel během rozhovoru s kamarádem. Postupně v nás dozrála myšlenka, že bychom společnými silami mohli vytvořit místo pro rodiny, které sdílejí podobné hodnoty a hledají pro své děti smysluplné a podnětné prostředí. Jeho podpora a pomoc jeho týmu nám dodaly odvahu dát této myšlence konkrétní podobu a začít ji krok za krokem uskutečňovat.
Ahoj, jmenuji se se Tereza. Děti a jejich svět mě přitahovaly už odmala. Začínala jsem brigádně hlídáním dětí, později jsem jezdila na tábory jako vedoucí a instruktorka inline příměstských táborů. Postupně jsem se dětem přiblížila ještě víc jako vystudovaná pedagožka angličtiny a ruštiny.
Po narození vlastních dětí jsem se začala hlouběji zajímat o rodičovské přístupy a objevila jsem, že principy Montessori jsou mi velmi blízké. Mnoho z nich jsem přirozeně žila i doma – s respektem k osobnosti dítěte, jeho tempu i jedinečnosti.
Blízký je mi také pobyt venku – čas strávený na zahradě, práce s dětmi na záhoncích i společné objevování lesa. Věřím, že příroda je přirozeným prostředím pro učení, rozvoj samostatnosti i budování vztahu k sobě samým i ke světu kolem nás.
V prostředí Montessori a lesní školky nacházím smysl v tom být dětem průvodcem, vytvářet bezpečný a podnětný prostor a podporovat jejich přirozenou zvídavost, samostatnost i radost z objevování světa.
Ahoj, jmenuji se Jana. Život mě po letech přivedl zpět do rodného místa, a s tím vyvstala i potřeba najít prostor, kde se naše děti budou cítit dobře. Potkala jsem Helenku, která mi představila svoji vizi klubu U čápů, a bylo jasno. 😊
Díky studiu sociální práce a dlouhodobému pobytu v zahraničí jsem prohloubila svou schopnost komunikace s různými typy lidí, řešení širokého spektra otázek. Zároveň jsem měla možnost pracovat s dětmi v Čechách i v zahraničí, a to jak v rámci sociální práce, tak i jako „paní na hlídání“.
Tyto zkušenosti a narození vlastních dětí změnily můj náhled na výchovu i přístup k dětem obecně. Uplatňování respektujícího přístupu vnímám jako přirozenou součást vzdělávání dětí a jsem ráda, že mohu být součástí týmu, který to vnímá stejně a kde můžeme společně růst.